Pedagogické centrum Vysočina a Společnost pro talent a nadání (STaN-ECHA)

pořádala v Telči 20. – 21.září 2006 vzdělávací konferenci o nadaných Potřebují nás?“

pod záštitou hejtmana kraje RNDr. Miloše Vystrčila.

 

Cílem konference bylo seznámit se s mezinárodními zkušenostmi v oblasti vzdělávání nadaných dětí a nastínit možnosti systematické podpory těmto žákům v kraji Vysočina.

Součástí programu byla i nabídka účasti žáků z ČR v letních soustředěních pro mimořádně nadané žáky v Německu a Rakousku a další možnosti spolupráce.

 

10.00 – 10.30  - uvítání a zahájení konference:

Hejtman kraje  - RNDr. Miloš Vystrčil přivítal přítomné a zmínil, že intelektově nadané děti jsou v českých školách stále opomíjeny na úkor dětí nadaných sportovně, hudebně či výtvarně. Učitelé se pak ve třídách věnují hlavně dětem méně chytrým (a s různými dysfunkcemi), což je samozřejmě správné, ale nesmí to bát na úkor dětí chytrých a mimořádně nadaných, neboť ony by měli být později dospělými, kteří budou mít vliv na růst HDP a celá společnost z nich bude mít prospěch.

 

Mgr. Roman Křivánek - vedoucí PC Vysočina také přivítal přítomné, a krátce nastínil, jak chce Kraj Vysočina budovat způsob výchovy a vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných dětí.

 

- PhDr. Eva Vondráková - předsedkyně Společnosti pro talent a nadání (STaN-ECHA) – krátce nastínila odborný program konference, připomněla historii vzniku společnosti STaN – ECHA v Československé, později České republice. Informovala o velice zajímavém výzkumu

Bc. Martiny Palková, FHS Praha a FF MU Brno - Míra naděje u nadaných dětí (výzkum

ve spolupráci s Klubem rodičů při STaN-ECHA, M. Palková se ze zdravotních důvodů nemohla dostavit osobně). Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že se všechny mimořádně nadané děti více či méně ve škole nudí a že mívají problémy s kamarády i učiteli.

 

Dipl.-Psych. Volker Brandt: Ředitel prestižní DSA (letní akademie pro nadané žáky) a mezinárodní akademie – Bonn

DSA byla zřízena soukromým nadačním spolkem, nyní funguje pod patronátem Německého prezidenta Horsta Kohlera. Od roku 1988 podporuje mimořádně nadané žáky, pořádá pro ně 16ti denní prázdninové kurzy, zaměřena je na 11. a 12. třídu (respektive 10. a 11. – dle spolkové země, ve které je organizována). Každý rok je pořádáno asi 9 akademií, kterých se zúčastní přes 900 žáků. Od počátku se uspořádalo na 100 akademií a zúčastnilo se přes 9.500 účastníků.

Kurzy jsou zaměřeny na tyto okruhy: matematika, hudební a umělecká věda, přírodní vědy. Cíle kurzu: 1. podpora intelektuálních schopností interdisciplinárního myšlení s důrazem na prezentaci práce (písemně i ústně) a 2. sociální schopnosti – vývoj zvláštních zájmů, schopnost ujmout se iniciativy a převzít zodpovědnost ( a zjistit, čemu se student může věnovat v budoucnu a vytváření sítě kontaktů).

   Kurzy začínají úvodem, který je na úrovni prvního semestru na universitě, 5hodin denně je věnování hlavnímu kurzu, odpoledne a večer jsou kurzy rozšiřující. Studenti by si zde měli rozšířit své vědomosti a dozvědět se to, co se ve škole nedozví.

   Jak se na DSA dostat? Na doporučení ze střední školy (jsou obesílány), z různých soutěží i vlastním výběrem (každý rok se hlásí na 1500 zájemců). ˇUčastník by měl mít vysoké intelektuální schopnosti, nadprůměrné výsledky ve škole, široké zájmy a vysokou motivaci.

   Od roku 2003 byla Akademie rozšířena o multinacionální část, které se zúčastní kromě studentů z Německa i studenti z ČR, SR a Maďarska. (asi 120 účastníků). Výukovým jazykem je němčina, ale DSA se snaží o to, aby se všechny národnosti zúčastnily rovnocenně – děti bydlí na smíšených pokojích, pořádají se dny jednotlivých zemí (seznamují se např. s dějinami, politikou, ale i kulturou a kulinárními specialitami). Každý den je „Presseclub“ – studenti z každé země mají vybrat 3 důležité zprávy z dnešních novin, v „Sprachclubs“ se zase studenti jiných zemí mohou seznámit s jazykem té které země.

   Další informace možné získat na info@deutsche-schuelerakademie.de

 

 

Dipl.-Ing. Gudrun Zeissler: Darmstadt – letní akademie pro mladší žáky

Kinder und Jugendakademie byla založena v roce 2000, zaměřuje se na letní akademie pro mimořádně nadané v 5.-10. třídě. Je podporována Ministrem kultury Hesenska, universitami nadacemi. Spolupracuje s Vysokou školou v Darmstadtu.

Kritéria přijetí žáků jsou jako u DSA, kurzy jsou 16ti denní, děti jsou rozděleny na dvě skupiny – 5-7.třída a 8-10. třída. Na kurzu by měly děti poznat způsob vysokoškolského studia a pokusit se o vlastní práci. Kurzy jsou zaměřené nejen na kognitivní rozvoj, ale i na rozvoj sociální a emocionální.

Kromě letních kurzů jsou pořádány i „studijní dny“ (2.-4. třída a gymnázia a firemní praktika – týdenní pobyty pro nadané děti v různých firmách).

Kurzů se zúčastní 39%dívek a 61% chlapců.

 

Mag. Sieglinde Weyringer: Univerzita Salzburg, současná tajemnice ECHA

Původně učitelka na Základní škole, setkání s mimořádně nadanými dětmi ji dovedlo k hlubšímu studiu nadaných. Získala diplom ECHA, druhým rokem dělá výkum na Universitě v Salzburgu a vytvořila návrh, co se má dělat s nadanými dětmi v rakouských školách. Při práci s nadanými jde především o výzvu, podporu, obohacení, akceleraci. Nikdy však nesmíme zapomínat, že je to dítě. Jde především o jeho celkový rozvoj (bude vám vyprávět o astronomii a přitom si bude cucat palec…). Východiskem je existující školský systém s těmito možnostmi:

- přeskočení třídy

- mimoškolní výuka (nemusí do školy, pokud je na speciálním kurzu)

- nemusí na výuku, pokud látku ovládá

- může nastoupit dříve na univerzitu

- školy se specializují na curriculum pro nadané děti

to jsou zákonné možnosti, ale není to realita ve škole…Doposud se často objevuje názor, že nadaní nic nepotřebují.

Pozn. od Báry : Tam asi žádný nositel Nobelovy ceny hned tak nebude…

 

Dr. Jolana Laznibatová: bývalá místopředsedkyně a čestná členka STaN-ECHA          

VÚDPaP, Škola pro mimořádně nadané děti a gymnázium – Bratislava

Forma a metody péče o mimořádně nadané na Slovensku.

   Optimální věk pro vyhledání MND je 6 let (13 – 14 roků je pozdě!) Společnost se stará o děti nadané sportovně, hudebně a výtvarně, ale intelektově nadané děti jsou pořád na okraji zájmu. Průměrné IQ je 90-110 (70-74% populace), IQ 110-120 jsou děti bystré, 120-130 děti nadprůměrné, nad 130 vysoce nadprůměrné. Zajímavé je, že pod IQ 90 je přesně vše rozdělené, popsané, odborníci přesně vědí, jak s kterou kategorií mentálně handicapovaných zacházet, co je která kategorie schopná zvládnout, nad IQ 130 ale nejsou děti ani nijak kategorizované (i když posun o každých 15 bodů je velmi význačný) a vůbec nejsou zmapované jejich schopnosti a potřeby. To dozajista velmi signifikantně o něčem vypovídá…

V mimořádně nadaných dětech se skrývá strategický potenciál, který zatím společnost nevyužívá (neumí? nechce?) Každopádně pedagogické fakulty se této problematice zatím nevěnují. Ke změně vzdělávání mimořádně nadaných je třeba podmínek politických, ekonomických, společenských a výchovně-vzdělávacích.

Pro učení MND je charakteristické:

dříve

více

rychleji

snadněji

lépe

úspěšněji

jinak

efektivněji

   Společnost je vnímá

 že jsou jiní

mohou být agresivní

jsou nepřizpůsobiví

vždy mají pravdu

jdou svou vlastní cestou

   Sami sebe si MND uvědomují postupně v těchto stádiích (pokud se jim nedostane odpovídající péče)

já jsem

jsem jiný než ostatní a nevím proč

chci imponovat (předvádí se, šaškují)

nerozumím si s ostatními (strach, úniky)

nechci mít nic s ostatními (odmítání, negování všeho)

dezorientace, selhání osobnosti

 

Dr. Laznibatová se zajímá nejen o psychologickou a pedagogickou stránku nadání, ale i o lékařskou – s dětmi je již mnoho let podnikán výzkum hladiny testosteronu v krvi (ze slin). Extrémní nadání je podle dr. Laznibatové zjistitelné už od roku a tři čtvrtě.

   Bratislavská škola (a její pobočky) se snaží MN dětem vyjít maximálně vstříc – na 1. stupni je 15 dětí ve třídě, na 2. stupni 20 dětí. Škola má již na 45 vlastních učebnic, nejlepší motivaní pro MND je totiž v hodině jim dát tolik úloh, aby je nestihly… Děti si na škole tykají s učiteli, nepíšou domácí úkoly a mají velký výběr odpoledních kroužků (26!). Ve škole jsou respektovány potřeby MND, např. „odpočinkové vývojové fáze“. Letos na škole odmaturovali první žáci (Průměr známek na maturitních vysvědčeních byl 1,27 nejhorší známkou byla jedna 3 z angličtiny, 4 žáci byli přijati na VŠ ještě před maturitou…)

 

Mgr. Paleček - Péče o nadané v Jihočeském kraji:

ZŠ v Českých Budějovicích se specializovanými třídami funguje již druhým rokem (ve 2. tř. je 12 dětí, v 1. třídě 18 dětí – za vznik školy vděčí také slovenským kolegům. Zatím jsou pouze specializované třídy, časem by měla být specializovaná škola. Děti jsou přijímané na základě psychologického výběru, Kraj přidává finance – není to ošetřeno zákonem (vedlejší náklady jsou 600,000,- Kč, z toho 300.000,- dává Kraj Vysočina, 200.000,. nadace PENTA a 100.000,- je z rezervy školy.) Škola by měla být zařazena do režimu „zvláštní školy“ –to by bylo pro její financování nejvýhodnější (na škole mají i specializovanou romskou třídu, která od státu dostává podstatně více než třída mimořádně nadaných dětí).

 

 

Dr. Vlasta Hořánková – výběr dětí do tříd pro mimořádně nadané

ZŠ České Budějovice – zkušenosti z prvního roku existence třídy pro mimořádně nadané Škola zpočátku bojovala s nedůvěrou rodičů i pedagogů, nyní je situace zcela opačná. Výběr dětí probíhá na základě dotazníků rodičů, MŠ, psychodiagnostiky, pedagogické diagnostiky a testů osobnosti. Děti jsou ve třídě rozděleny do skupin dle předmětů, které ovládají lépe a hůře a den začínají např. tím, že se dívají na své maily v počítači (počítač se stává samozřejmou částí výuky). Protože České Budějovice nejsou v dosahu všech nadaných dětí na Vysočině, vytváří se skupiny 3-5 dětí v normálních třídách ve Strakonicích a Písku, tak aby výuka pro mimořádně nadané děti byla dosažitelná i v jiných částech kraje.

 

 

 

10. ECHA konference Finsko 13.-16.9.2006, o konferenci poreferovaly přímé účastníce:

S. Weyringer a  E. VondrákováECHA vznikla v roce 1986 v Nijmegen v Holandsku, od té doby se každé dva roky pořádá mezinárodní kongres – letos byl v Lahti (Finsko) a zabýval se morálním vývojem u dětí. 2x ročně vychází ECH News, kde referují národní dopisovatelé, co je nového v této oblasti v jejich zemi. Zpravodaj dostává každý člen ECHA. Další konference se bude konat v roce 2008 v Praze na Univerzitě – více informací podá dr. Vondráková. Členský poplatek v ECHA je 25 Euro na rok – za to každý člen dostane 2xročně ECHA News a má snížený poplatek pro účast na konferencích. Tato organizace také nabízí získání ECHA diplomu – mezinárodně uznávaný dvouletý postgraduál o nadaných .

 

 

 

Rodiče mimořádně nadaných dětí z Klubu rodičů mimořádně nadaných dětí při Stan-ECHA  zkušenosti, přání, podnětné návrhy:

Mgr. Barbora Kosíková, Praha– pohovořila o problémech, které nastaly, když – syn Matyáš (11) nastoupil do první třídy („A proč tam mám chodit, když se tam nic neučí?“)

pozvánka na 53.pracovní den STaN – ECHA, který se koná 3.11.2006 v Praze (viz www.talent-nadani.xf.cz)

 

 

Závěrečná diskuse:

Paní Weyringer ještě k systému vzdělávání pedagogů v problematice mimořádně nadaných říká, že pedagogové v Rakousku většinou  tvrdí, že nadané nemají, nebo že nic nepotřebují a nebo nevědí, co mají dělat.  V zásadě jsou proti selekci (museli by přijít o své nejlepší žáky). Mají ovšem systém, který zajišťuje, aby na 4 handicapované žáky ve třídě byl přidán další učitel a v tom případě má pedagog více času i na mimořádně nadané dítě. Jinak je ve třídách 30 dětí na ZŠ a 36 dětí na gymnáziu. Učitel navíc pro handicapované je placen spolkovou zemí, nikoliv školou. V Rakousku teď vládli 30 let sociální demokraté a ti se nepřikláněli k tomu, aby pro mimořádně nadané vznikaly specializované školy

okruhy společného zájmu, možnosti spolupráce, návrhy projektů a vyhodnocení konference

 

Diskusi na závěr shrnul pan R. Křivánek odpovědí na ústřední otázku konference: Potřebují nás? Ano a jednou my budeme potřebovat je!

 

Zapsala: B. Kosíková